David Ginter, Michal Babička i Jan Suchý byli na Stopě úspěšní
Třicátý čtvrtý
ročník populárního amatérského závodu Ve stopě Valašské zimy je již
minulostí. Ve výsledcích ovšem zůstanou zapsány tři posádky úspěšně
reprezentující Orsák rally sport team. David Ginter, Michal Babička i Honza
Suchý zvládli letošní ročník na výbornou.
Pojďme se ještě v krátkosti ohlédnout za
naší trojicí a připomenout si chvíle na trati, ale i postřehy ze závodu.
Davida Gintera si motoristická veřejnost spojuje s vozem Toyota Celica. Při
letošní “Stopě“ se ale postavil na start v jiném voze japonské
výroby. „Jarin mi už delší dobu nabízel svezení ve svém
Mitsubishi. Zatím jsem tomu odolával, i když musím říct, že vždy to
znělo hodně lákavě. Já už se totiž dívám na závody jinýma očima. Už
se neženu za každou cenu za výsledkem. No a letos jsem neodolal a
„micáka“ vyzkoušel. Je ovšem pravdou, že dvě noci před závodem jsem
nespal, jak jsem byl nervózní,“ vrátil se k výměně vozu David
Ginter. Začal opatrně, i přesto se držel v první pětce.
„První kolo jsem jel opravdu zlehka. Nevěděl jsem, co si mohu
s Lancerem dovolit. Před Stopou jsem se svezl pouze třikrát na Královec, a
tak jsem si auto osahával až v sobotu. Navíc rozdíl mezi Toyotou a
Mitsubishi je velký. Brzdy, podvozek i motor jsou úplně někde jinde.
A když je člověk zvyklý na jeden typ auta, chvíli mu trvá, než si zvykne
na jiné,“ uvedl David. S přibývajícími kilometry se David
Ginter s novým autem sžíval víc a víc a na jízdě to bylo znát. Ve
druhém kole si sám sobě naděloval na jednotlivých zkouškách
desetivteřinové obklady. Konečné 4. místo byl výsledek, se kterým David
rozhodně nepočítal. „Pro nás byla Stopa jedno velké učení.
První kolo jsme se učili a druhé už mohli trochu závodit. Byl jsem ale pod
obrovským tlakem. Jednak ve mně každý viděl vítěze, když jsem sedl do
Mitsubishi, ale hlavně jsem před sebou viděl vysokou cifru, pokud bych autu
ublížil. Proto jsem jel tak trochu při zemi. Výsledek je pro mě velkým
překvapením, neboť jsem vůbec nepočítal, že se umístíme tak vysoko.
Celý závod jsem se bavil a užíval si ho. Tým fungoval perfektně a mí
mechanici se přiučili novým věcem. Jen já byl v servisu nervózní. Jsem
zvyklý pomáhat klukům s autem a nyní jsem byl jaksi nadbytečný. Navíc
nás Jarin pořád hecoval, prostě skvělá atmosféra,“ pochvaloval
si v cíli soutěže sobotní akci David. A to, že se na lepší rychle
zvyká, sám potvrdil. Přejezd od servisu domů měl opravdu, co by kamenem
dohodil. „Jel jsem domů ve své Toyotě a za tu chvilku jsem si
dvakrát spočítal zuby v převodovce.“
Změnu vozu před soutěží provedl i Michal
Babička. Tentokráte přesedl ze Subaru do Mitsubishi. Michal nechtěl nechat
nic náhodě a celý pátek poctivě věnoval přípravě na Stopu. Poprvé
s Mitsubishi i s novým spolujezdcem. „Nově mi dělal spolujezdce
Honza Růžička, obchodní zástupce firmy GPD, a tedy můj kolega. No, dělat
mi spolujezdce je u nás ve firmě tak trochu za trest. Pokud měl někdo
v uplynulém roce horší pracovní výsledky a tak…, tak se mnou musí jet
za trest autem… To byl pokus o vtip, ale pravda je, že Honza má
spolujezdeckou premiéru již za sebou. Před dvěma lety navigoval Romana
Peška. Navíc, je to jeden z mála, který se se mnou nebál,“
uvedl Michal. Babičku velmi uchvátila atmosféra Stopy. Davy lidí kolem
trati, kteří dokáží vyhecovat posádku doslova k nadlidským výkonům.
Jsou ovšem mezi nimi a takoví, kteří se posilní alkoholem a situaci
nezvládnou. „Hodně mne naštvalo, že se musela zrušit poslední RZ
kvůli opilým divákům. Docela jsem se na ni těšil jako na hezký závěr
závodního dne. Myslím si, že ti opilci zkazili náladu všem závodníkům
i divákům, kteří se šli několik kilometrů pěšky podívat na
závěrečnou RZ a potom kvůli dvěma hňupům zjistili, že cesta byla
zbytečná,“ odsoudil neukázněné rádoby fanoušky rally Michal
Babička. A jak tedy hodnotí jezdec letošní Stopu? „Byl jsem
zklamaný, že jsme jeli na suchu. Na mě to bylo moc rychlé a někdy jsem se
i obával o naše životy a auto. Zkrátka na sněhu by byla větší psina.
Ovšem výsledek je pro mě skoro jako vítězství. Před dvěma roky jsem
vylítl z trati a i díky dalším chybám jsem skončil mezi posledními.
Vloni jsem musel odstoupit kvůli technické závadě. Letošní výsledek je
proto pro mne senzační: 12. místo absolutně a 10. místo ve třídě.
Nebýt penalizací, mohl jsem být dokonce sedmý. Stále beru v potaz to, že
na Stopě se objevují bývalí soutěžící a jezdci, kteří ve Vizovicích
startují pravidelně. Já tuto soutěž beru jako zpestření a obrovský
adrenalin. Výsledek považuji za svůj historický úspěch, který se budu
snažit v příštím roce ještě zlepšit,“ uvedl Michal.
Honza Suchý absolvoval svou první soutěž.
Dvakrát již sice seděl na místě spolujezdce vedle Jarka Orsáka, volantu se
však držel prvně. V samotném závodě měl hodně ztíženou pozici díky
startovnímu číslu. Honza totiž vyrážel na trať hned za dvoukolkami, a tak
se stávalo skoro pravidlem, že na delších zkouškách jezdce před sebou
dojížděl. Přesto ani on v cíli neskrýval nadšení. „Jaká byla
Stopa? Shrnu to slovy: super, perfektní a velká sranda. Velice se mi líbila
erzeta Lípa a taky ta nejkratší zkouška, která byla plná bláta. Celý
závod jsme si společně se spolujezdcem užívali a neustále se v autě
chlámali. Z pohody nás nevyvedla ani menší kolize s dřevěným kůlem na
2. RZ. Asi po pěti stech metrech od startu se mi auto na vytočenou čtyřku
utrhlo a o ohradní kolík lehce políbil přední část Mitsubishi. Je to ale
jen kosmetické škrábnutí. Hodně mě taky překvapily časy. Rozhodně jsem
s takovými nepočítal. Bylo to super…“ shrnul dojmy po
premiérovém závodě Honza Suchý. Zlínský jezdec poznal na vlastní kůži
i pocit chvilkové beznaděje. Technické problémy, do kterých se dostal, ale
tým vyřešil a Honza mohl v soutěži pokračovat. „Chtěl bych
poděkovat Jarinovi za jeho perfektní přípravu vozu a celého zázemí. Je
vidět, že on i celý jeho tým jsou opravdu na profesionální
úrovni.“ Zbývá doplnit, že Honza při své premiéře dokončil
závod na 23. místě absolutně a na 17. místě ve třídě.
David Ginter, Michal Babička i Honza Suchý startovali Ve stopě Valašské
zimy s přispěním a technickou pomocí Orsák rally sport teamu. Proto
i Jaroslavu Orsákovi patří závěrečné slovo: „Doufám, že se
kluci řádně vyřádili. Jsem rád, že všichni tři úspěšně dokončili
závod. Těší mě i poctivá příprava všech vozů, až na drobnosti jsme
neměli v servisu žádnou práci,“ pochválil jezdce i tým.
Autor: Vebr Miroslav, Foto: Dušek František, emk.cz nike air max damen nike air max damen